1) úvod

  • kybernetika jako věda je o koloběhu informací, kybernetické války v základní myšlence jsou tedy válkami o informace
  • základní principy jsou o poškození druhé strany ať už pomocí krádeže dat, nebo zamezení přístupu k datům (ransomware, DDoS), často sloužící k zisku peněž
  • Většina kybernetické války se odehrává na internetu za pomoci počítačů či jiných síťových zařízení

2) historie

  • Jako první kybernetické útoky by se dali počítat počítačové červy, které se sami dokázali šířit po síti
  • První pokus byl Creeper, který spíše ukazoval, že je podobný program možný
  • První reálný červ byl Morrisův, který se velmi efektivně rozšířil po většině tehdejšího internetu (60 000 počítačů v té době), Robert Tappan Morris za to získal 3 roky vězení s odvoláním, 400 hodin veřejně prospěšných prací a tučnou pokutu
  • Reálné kybernetické útoky, většinou na státy, se začali dít až v druhé polovině nultých let

3) Reálné útoky

  • Hodně útoků bylo mířené na různé státy, např. Spojené Státy, Jižní Korea, Indie či Rusko
  • Útoky se dají rozdělit do několik kategorií:
    • Kyberválka - mezi dvěma státy, jako Stuxnet
    • Destruktivní útoky - mířící zničit infrastrukturu či data, jako Vulcanbot (botnet útok ve Vietnamu)
    • Nerozlišující útoky - mířeno na každý počítač, nijak nerozlišující cíle, většinou červy, jako WannaCry nebo Petya

4) Bronze Soldier

  • Velkoplošný útok na Estonské instituce, počínající v dubnu 2007
  • Události byly způsobeny přesunutím sochy Bronzového Vojáka z Tallinnu, důležitého památníku Sovětské éry
  • Jednalo se o několik DDoS útoků mířené na vládní weby, bankovní systémy či velká estonská média
  • Distributed Denial of Service (DDoS) útok funguje na bázi posílání mnoha žádostí na server, čímž se přetíží, je těžko dostupný nebo dokonce dojde k výpadku

5) Stuxnet

  • Stuxnet byl počítačový červ, který cílil na SCADA systémy, které ovládali různé továrnové stroje
  • Neznámým činitelem byl zasazen do Íránkého Natanz jaderného zázemí
  • Když se dostal na SCADA systémy, měnil rychlost odstředivek, čímž je postupně znefunkčnil
  • Tento útok zpozdilo Íránský jaderný výzkum na několik let
  • Stuxnet zneužíval zero-day zranitelnosti Microsoft Windows, které SCADA systémy ovládaly

6) WannaCry

  • WannaCry byl celosvětový ransomware útok, který se šířil pomocí počítačového červa
  • ransomware je typ malwaru, který zašifrovává data na počítači, většinou dokud uživatel nezaplatí nějaký obnos peněz
  • Vyřadil z provozu přes 300 000 počítačů např. špatně zabezpečených počítačů zdravotních služeb skoro celé Velké Británie
  • Ačkoliv byl kód ransomware, zaplacení odškodného nijak neodblokovalo počítač
  • Útok skoro až omylem zastavil Marcus Hutchins, když prohledával kód a našel neregistrovanou webovou doménu, jejíž registrování fungovalo jako nouzový vypínač

7) Aktéři

  • Do kybernetických konfliktů vstupují různé skupiny s různými cíli
  • Mezi hlavní typy lidí patří:
    • Státy - nejaktivnější: USA, Rusko, Čína, Severní Korea
    • Haktivisté - hackerské skupiny, např:
      • Anonymous
        • Útoky na vládu, korporace. Bojují za svobodu, protestují vůči některým režimům
      • LulzSec
        • Zesměšňování vládních institucí i firem. Prolomili CIA weby či databáze Sony Pictures

8) Metody útoků

  • Elitní hackeři využívají čehokoliv, co mají k dispozici, jsou ale techniky, které jsou častější než jiné
  • Mezi nejpoužívanější techniky patří DDoS či různé formy malwaru
  • V dnešní době se také velmi rozrostlo použití sociálního inženýrství pro získávání přístupu namísto prolamování zabezpečení softwaru.

9) DDoS

  • Denial of Service je metoda zahlcení serveru, čímž se velmi zpomalí nebo úplně vypne.
  • Je založená na posílání velkého množství požadavků o komunikaci serveru, na které server musí odpovědět, ale tou dobou mu ze stejného počítače přijde dalších 10
  • Distributed Denial of Service tuto metodu rozšiřuje do další dimenze pomocí vícero počítačů, většinou botnetů
    • Botnet - sada nakažených počítačů, ke kterým má přístup útočník. Většinou je poté používá na DDoS útoky, nebo těžení kryptoměn

10) Spyware

  • Metoda častěji používána státy narozdíl od DDoS, který raději používají haktivisté
  • Spyware je založen na nakažení důležitých počítačů, například vysoko postavených poslanců, a monitorovat jejich činnosti, často získávání jejich emailů či jiné komunikace.
  • Tyto znalosti poté mohou tajné služby využít k lepšímu informování vlastního státu, či ovlivňování voleb
  • Další typ spywaru pouze získá data a odešle je na cizí server, kde je poté vlastník přeprodává ve velkých balíčcích na darknetu.

11) Advanced persistent threat

  • Podkategorií spywaru je APT, česky pokročilá trvalá hrozba.
  • Při tomto útoku se malware nainstaluje do pozadí a zůstane tam delší dobu, sbírající informace.
  • V dnešní době je velkou hrozbou APT na telefonech, kde získává přístup k telefonátům, textovým zprávám a dalším médiím.

12) Zero-day zranitelnosti

  • Zero day zranitelnosti nedávno mnohonásobně vzrostly v popularitě na dark netu.
  • Rozšířili se obchody, kde jedna zero-click (bez jakékoliv interakce od uživatele) zranitelnost prodává za miliony korun
  • Zero-day je taková zranitelnost, o které vůbec neví tvůrce jejího softwaru.
  • Takové zranitelnosti bývají nahlašované za jistou sumu samotnému tvůrci (pomocí bug bounty programů jako HackerOne), někteří ale preferují nahlašovat zranitelnost útočníkům, aby jí za větší peněžní obnos zneužili.

13) AI

  • Umělá inteligence rozhodně mění pole kyberválky.
  • Co dříve zvládali týmy útočníků dnes zvládne jeden s dobře nastavenou AI. Navíc může útočit i když útočník spí.
  • Zároveň ale AI dokáže pomáhat obráncům a vývojářům při hledání zranitelností nebo při rychlé opravě zneužívané bezpečnostní mezery.
  • Je to závod, kdo AI v dnešní době nevyužívá, bude pozadu.

14) Závěr

  • Kybernetická válka je v dnešní době v plném rozmachu a rozhodně nijak nezchyluje k jejímu konci.

  • Musíme se naučit, jak se v ní orientovat a nejlépe jak bojovat na správné straně.

  • Děkujeme za pozornost.

  • právo

    • tallinn manual
    • regulace
  • závěr

    • dopady na společnost