Autor
Ladislav Fuks 1923 - 1994
Život
- prozaik, celá jeho tvorba je inpirována tísnivou atmosférou a peripetiemy
- studoval filosofii, psychologii a dějiny umění. pracoval ale jako dělník v karárnách
- byl homosexuál, což v době války bylo trestané stejně jako židé či romové
Další tvorba
- Pan Theodor Mundstock (1963)
- vycházel z jeho životní zkušenosti, co ho v mládí traumatizovalo
- mísí se reality s fikcí - T se baví s vlastním stínem
- pan Theodor se bojí deportace do koncentračního tábora, tak se začne na ty podmínky připravovat předem
- než se vůbec dostane do tábora je přejet vojenským autem
- Mi černovlasí bratři (1969)
Literárně historický kontext
Rozbor díla
-
psychologická novela, zachycuje manipulaci lidí na začátku 2 sv. v.
-
novela, próza - odbočky a popisné pasáže jsou minimální, děj směřuje k výrazné pointě, děj novely je v krátkém časovém úseku, vystupuje omezený počet postav
-
dílo vyšlo roku 1967, uvolňování s oficiáně vydávanými díly.
-
časoprostor - Praha, roku 1937
-
dílo očekává jistou historickou znalost od čtenáře
-
psáno v er-formě, ale monology pana K. bývají v popředí
-
typické Fuksovo propojování reálného světa s iluzemi, co je reálné je úmyslně zamlžované. svět fikce vidíme tak jako pan K., ačkoliv je dílo prané v er-formě. vyjadřování vypravěče a pana Kopfrkingla občas do sebe splývá, není jasné, kdo mluví.
-
chronologicky
-
téma - manipulace, život za 2. sv. v., životní příběh Karla (Romana) Kopfrkingla
-
striktně spisovný jazyk, což samo o sobě občas působí strašidelně
-
v knize se opakují motivy, několikrát se setkáváme s ženou v klobouku s dlouhým pérem a jejím manželem který říká, že jí dá do blázince
-
ke konci knihy je Kopfrkinglův propad ukazován častými německými výrazy, i větami, které jsou poté parafrázovány nebo doslovně překládány
Hlavní Postavy
- Karel Kopfrkingl
- nechává si říkat Roman, nejprve zásadový člověk s krásnými názory, tyto názory se ovšem mění pod tlakem Wilhelma Reinkeho
- obliba v tibetském náboženství, rád čte knihu o něm
- nekuřák, abstinent, ale toleruje, když to dělají ostatní
- používá velmi neobvyklá oslovení - něžná, nadoblačná, blažená, čarokrásná
- Willi - Wilhelm Reinke
- hrdý němec, postupně karla přesvědčí o svém názoru
- Lakmé - Marie Kopfrkinglová
- manželka, napůl židovka, milující matka
- Zinuška
- dcera Karla, hraje na klavír, zamilovaná do Míli Janáčka
- Mili
- syn Karla, hodný chlapec, jednou se zatoulal a Karlovi to nedá spát
Děj
Z počátku hodný pan Kopfrkingl je žijící pouze pro blaho své rodiny. Jedinou nevýhodou je jeho obssession s jeho prací spalovače mrtvol. Navštíví ho Willi Reinke, starý přítel, nyní ale přesvědčený nacista. Probudí v něm věření v rasovou nadřazenost. Kopfrkingl nakonec podlehne a začne udávat na lidi kolem sebe, čímž je povýšen na ředitele krematoria. Manželčin židovský původ mu brání v dalším postupu v kariéře, a tak ji oběsí. Poté ubije jeho syna v kremační místnosti. Kvůli pokřivení tibetské filosofie považuje jeho hříchy za pomoc nešťastníkům, kteří nechápou vyšší zájmy světa. Když chce zabít i jeho dceru, zastaví ho jeho dvojník - výplod jeho bláznovství, tibetský vyslanec, nazve ho inkarnací Buddhy a vyzve ho, aby se ujal trůnu v Lhase, protože dalajláma zemřel a mniši hledají jeho nástupce. Tři “andělé” odvedou Kopfrkingla do sanitky a odváží ho do blázince. Ani v blázinci se nezbavuje jeho přesvědčení, kniha končí se slovy “Šťastné lidstvo. Spasil jsem je.”, po tom co viděl průvod židů propuštěných z koncentračních táborů.