Autor
Vítšzslav Nezval 1900 - 1958
Život
- tatínek byl venkovský učitel - jeho první původce uměním
- studoval gymnázium v Třebíči
- jeden semestr studoval práva v Brně, přesunul se do Prahy za přednáškami F. X. Šaldy
- v Praze se přátelí s Karlem Teigem a Jiřím Wolkerem
- zapojí se do života avantgardy (=umělecký bohémský život)
- vstoupí do Devětsilu
- tráví čas v kavárnách, má rád absinth a kremrole
- inspiruje se Appollinairem - francouzská moderní poezie
Další tvorba
-
- léta - poetismus
- vliv Rimbauda, Appollinaira, Březinova symbolismu
- Podivuhodný Kouzelník - předvoj poetismu
- Pantomima - Manifesto poetismu
- odmítá logiku, vědu, racionalitu. volá po volnosti, imaginaci, fantasii
- cyklus Abeceda
- vrchol na konci 20. let - pásmo EDISON - lyricko-epická báseň
-
- léta - surrealismus
- jede do Paříže, objevuje surrealismus
- rozbočuje 2 linie tvorby
- politická/sociální - vliv krize
- surrealistická
- Skleněný havelok, Zpáteční lístek
- 1934 zakládá Českou surrealistickou skupinu - sbírky Žena v množném čísle, Praha s prsty deště
- surrealismus - vychází z učení Sigmunda Freuda - tvoření ze snů, protože jsou pravdivější než vědomí
- konec 30. let a okupace
- Nezval má strach
- píše srozumitelně, zpěvně, s pravidelnou normou
- obrací se k národním otázkám
- 1939 sbírka Pět minut za městem - výraz odporu k okupaci
- sbírka Matka naděje - motiv matky - symbolizuje statečnost a naději, vztah k ní (k vlasti)
- za okupace
- divadelní hra Mannon Lescaut - básnický jazyk, lyrický půvab verše - symbol národní nezdolnosti
- poválečná tvorba
- budovatelská poezie
Literárně historický kontext
- další autoři
- Josef Hora, Jindřich Hořejší, Jaroslav Seifert, Jiří Wolker
Rozbor díla
-
poetická, lyrickoepická básnická skladba
-
téma - edisonův přínos společnosti, jeho vynálezy
-
součástí sbírky Básně noci
-
rým - sdružený (aabb)
-
verš - jedenácti a svanácti slabičný verš s trochejskou stopou
- trochej - opak jambu, nejdřív přízvučná a poté nepřízvučná slabika
- v češtině populární a snadný, v angličtině méně populární - nejznámější Havran od Edgara Alana Poea či Tygr od Williama Blakea
- trochej - opak jambu, nejdřív přízvučná a poté nepřízvučná slabika
-
autor většinou nepíše diakritická znaménka
-
časoprostor - Praha a Amerika, doba života Edisona (19. - 20. století)
-
kompozice - 5 zpěvů, rámcovité
Jazykové prostředky
- personifikace
- anafory (opakování stejných slov na začátku veršů)
- aliterace
- polarita motivů a konfliktnost
- metafory, řazené asociativním způsobem
- setkávání přímo s básníkem
- oslovení, dodávají vznosný charakter
Hlavní Postavy
- Nezval - píše subjektem lyrického mluvčího (vypravěč), jeho hlas nás doprovází celým lyrickým dílem
- Edison - symbol a zástupce vědy, techniky, pokroku
Děj
- zpěv - motiv sebevražedného stínu, který provází básníka, dialog s ním
- zpěv - zaměřuje se na Edisona, když jako malý roznášel noviny, zachránil život malému chlapci, přestěhoval se do New Yorku. Autor vzpomíná na sebe a na jeho otce
- zpěv - autor popisuje Edisonovy vynálezy, zejména žárovku. oslavuje pokrok civilizace, techniky, ukazuje na důležitost vynálezů, nejen žárovky, ale také třeba telefonu
- zpěv - vrchol: štěstí z objevů je smyslem života a pocitu štěstí, touha dobývat a přetvářet svět
- zpěv - obecný pocit radosti ze života, touha po životě. básník se probouzí ze svého snění a uvědomí si, že mluvil sám se sebou. loučí se.